Moderní tanec

O místě původu břišního tance existuje mnoha teorií, názorů apod. Říká se, že v Africe to byl původně tanec rodiček, někteří zase tvrdí, že tento tanec určitě vznikl v Turecku, případně v jiné zemi. Nesporným faktem zůstává, že kabaretní prostředí v Káhiře v dvacátých letech 19. století připravilo půdu pro vznik moderní podoby orientálního tance tak, jak ho dnes známe. Folklórní tance se do kabaretního prostředí zcela nehodily a pozvolna se začal rodit nový styl tance „Raks Sharqi“  (v překladu: tanec z orientu). Měl samozřejmě základ ve folklóru, a protože se bavíme o Egyptu, čerpal Raks Sharqi z folklóru této země, např. saidi, ghawazy, africký folklór, apod. Mimo to se ale v orientálním tanci také začal objevovat západní/evropský vliv. Prvky klasického baletu jsou v dnešním Raks Sharqi víc než patrné…

Ale zpět do kabaretní doby v Káhiře. Jeden kabaretní podnik, specificky jeho paní majitelka, herečka Badia Masabi, pravděpodobně ovlivnila vývoj orientálního tance ze všech nejvíc. V jejím podníku začala klást důraz na připravené choreografie, na používání závoje zvlášť při nástupu tanečnice na jeviště, na schopnosti tancovat v prostoru, apod. Její ale patrně největší zásluha spočívá v tom, že vychovala dvě taneční mega hvězdy, které jsou dodnes uznávané po celém světě: Samia Gamal a Tahia Carioca. Ve své zlaté éře se obě dámy staly nejen hvězdy tanečního světa, ale i stříbrného plátna. A jelikož se v té době Káhira stala centrem zábavného průmyslu pro celý orientální svět, udávala i směr vývoje samotného orientálního tance. A proto není divu, že v dnešní době se pojmem Raks Sharqi automaticky rozumí „egyptský styl orientálního tance“ a že je tento styl tance tak rozšířen. Pravda ale je, že moderní podoba orientálního tance tak, jak ho dnes známe, z velké části ovlivnil jeden vyhlášený kabaret v Káhiře „Casino Opera“. Psala se dvacátá léta minulého století a Káhira se stávala centrem zábavy a filmového průmyslu arabského světa. Ve většině těchto filmů hrály orientální tanečnice hlavní roli. 
Není proto náhoda, že „egyptský styl“ orientálního tance patří mezi nejznámější a nejuznávanější.

Paní majitelka „Casino Opera“, Badia Masabni, sama původně herečka, začala upravovat podobu tradičního orientálního tance, aby lépe vynikl v kabaretním prostředí. Kladla důraz na využití prostoru a choreografie, vyžadovala vlnitý pohyb paží a pro efekt zařadila závoj jako nezbytný doplněk orientálního tance. Nevědomky tak nastavila podobu tance, který dnes vídáte na svých hodinách.

Zajímavé je, že shimmy se využívalo velice sporadicky. Pro zajímavost: již tehdy se hodně experimentovalo, což v podstatě byla snaha oddálit orientální tanec od jeho tradiční podoby. V této elegantní době se pod dohledem pani Masabni zrodily dvě taneční hvězdy, jejichž popularita neopadla ani desítky let později a jejichž jména dodnes znají všichni příznivci orientálního tance. 
První byla Samia Gamal, následovala ji Talia Carioca.

Zdroj: internet,  text: Karolína Idrisová